[{"@context":"https:\/\/schema.org\/","@type":"Article","@id":"https:\/\/www.gravit.cz\/cestovatele-v-historii\/#Article","mainEntityOfPage":"https:\/\/www.gravit.cz\/cestovatele-v-historii\/","headline":"Cestovatel\u00e9 v historii","name":"Cestovatel\u00e9 v historii","description":"Ne, nebojte se, nebudeme zde h\u00e1zet nudn\u00fdmi \u010d\u00edsly, kdy se kdo narodil a ve kter\u00e9m roce n\u011bco objevil. My se jen pod\u00edv\u00e1me na p\u00e1r jmen. Ne, nebudeme prob\u00edrat ty cestovatele, kter\u00e9 ka\u017ed\u00fd zn\u00e1. Mrkneme se na ty m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00e9. Tak nap\u0159\u00edklad je velmi zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee pan Eduard Ingri\u0161 se dostal do peru\u00e1nsk\u00fdch u\u010debnic, ale u [&hellip;]","datePublished":"2023-12-02","dateModified":"2023-12-02","author":{"@type":"Person","@id":"https:\/\/www.gravit.cz\/author\/#Person","name":"","url":"https:\/\/www.gravit.cz\/author\/","identifier":1,"image":{"@type":"ImageObject","@id":"https:\/\/secure.gravatar.com\/avatar\/c36ac855b1ee9cce96e09824fb5426d6eaccd04233fbf51e04e067ccd1b5fe13?s=96&d=mm&r=g","url":"https:\/\/secure.gravatar.com\/avatar\/c36ac855b1ee9cce96e09824fb5426d6eaccd04233fbf51e04e067ccd1b5fe13?s=96&d=mm&r=g","height":96,"width":96}},"publisher":{"@type":"Organization","name":"gravit.cz","logo":{"@type":"ImageObject","@id":"\/logo.png","url":"\/logo.png","width":600,"height":60}},"image":{"@type":"ImageObject","@id":"https:\/\/www.gravit.cz\/wp-content\/uploads\/native-american-272202_640.jpg","url":"https:\/\/www.gravit.cz\/wp-content\/uploads\/native-american-272202_640.jpg","height":0,"width":0},"url":"https:\/\/www.gravit.cz\/cestovatele-v-historii\/","about":["Cestov\u00e1n\u00ed"],"wordCount":395,"articleBody":"Ne, nebojte se, nebudeme zde h\u00e1zet nudn\u00fdmi \u010d\u00edsly, kdy se kdo narodil a ve kter\u00e9m roce n\u011bco objevil. My se jen pod\u00edv\u00e1me na p\u00e1r jmen. Ne, nebudeme prob\u00edrat ty cestovatele, kter\u00e9 ka\u017ed\u00fd zn\u00e1. Mrkneme se na ty m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00e9. Tak nap\u0159\u00edklad je velmi zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee pan Eduard Ingri\u0161 se dostal do peru\u00e1nsk\u00fdch u\u010debnic, ale u n\u00e1s je to celkem zapomenut\u00fd \u010dlov\u011bk. Ne sice \u00fapln\u011b, ale p\u0159ece. Pokud v\u00e1m tohle jm\u00e9no p\u0159ece jen n\u011bco \u0159\u00edk\u00e1 a spojujete si ho s nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed p\u00edsn\u00ed pro trampy Teskn\u011b hu\u010d\u00ed Niagara, tak to m\u00e1te pravdu. Je to on. Byl toti\u017e hudebn\u00edm skladatelem. Mimo jin\u00e9. Ve \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00e9m sedm\u00e9 roce odjel do Argentiny a kv\u016fli komunist\u016fm se ji\u017e nevr\u00e1til.Procestoval pak velk\u00fd kus ji\u017en\u00ed Ameriky a poznal spoustu slavn\u00fdch lid\u00ed. Mezi jin\u00fdmi to byl nap\u0159\u00edklad Thor Heyerdahl nebo Ernest Hemingway. Po jeho smrti byly jeho materi\u00e1ly darov\u00e1ny na\u0161\u00ed zemi a nyn\u00ed je jejich \u010d\u00e1st uschov\u00e1na a zdigitalizov\u00e1na v muzeu jihov\u00fdchodn\u00ed Moravy tady u n\u00e1s ve Zl\u00edn\u011b. Jako druh\u00fd cestovatel by mohl b\u00fdt pan Miloslav Stingl, mu\u017e hovo\u0159\u00edc\u00ed sedmn\u00e1cti jazyky. Nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed perli\u010dka jeho \u017eivota je asi ta, \u017ee byl zvolen n\u00e1\u010deln\u00edkem. On putoval nap\u0159\u00edklad k May\u016fm, australsk\u00fdm Aborigen\u016fm, Inuit\u016fm nebo tak\u00e9 Polyn\u00e9san\u016fm. Jeden indi\u00e1nsk\u00fd kmen jej zvolil n\u00e1\u010deln\u00edkem se jm\u00e9nem Okima.Do \u010desk\u00e9ho jazyka by se to mohlo p\u0159elo\u017eit jako \u201eTen kter\u00fd vede\u201c. A nyn\u00ed p\u0159ich\u00e1z\u00ed ta nejv\u011bt\u0161\u00ed perli\u010dka. Jeho jmenov\u00e1n\u00ed muselo schv\u00e1lit \u010deskoslovensk\u00e9 ministerstvo zahrani\u010d\u00ed. Jak to dali v\u011bd\u011bt doty\u010dn\u00e9mu kmeni jsem se ji\u017e nedop\u00e1tral. Nedaj\u00ed se vypsat n\u00e1zvy v\u0161ech jeho knih. Ale dv\u011b nam\u00e1tkou. U t\u00e9to prvn\u00ed byl ov\u0161em pouze jak spoluautor a tou knihou je \u201eGri-gri aneb P\u0159iznan\u00fd p\u016fvab a zast\u0159en\u00e1 tajemstv\u00ed Seychelsk\u00fdch ostrov\u016f\u201c. Ta druh\u00e1 se jmenuje \u201eAngatar, tv\u016fj kamar\u00e1d z Gr\u00f3nska\u201c. Nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00ed v\u0161ak zcela jist\u011b byla kniha \u201eSex v p\u011bti d\u00edlech sv\u011bta\u201c. Pod\u00edvejte se doma do knihovny, t\u0159eba tam je. \u00a0                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                "},{"@context":"https:\/\/schema.org\/","@type":"BreadcrumbList","itemListElement":[{"@type":"ListItem","position":1,"name":"Cestovatel\u00e9 v historii","item":"https:\/\/www.gravit.cz\/cestovatele-v-historii\/#breadcrumbitem"}]}]